V případě zájmu o obraz mě kontaktujte.
Připravované výstavy:
28. 9. 2024 - Škola podlesí - Galerie v Malé Moravě (ZRUŠENO)
26. - 27.10. 2024 - Open art festival - v Praze.
Děkuji. Těším se na vás.
Veronika
TADY a TEĎ
je tvá startovní čára
přítomný okamžik
příležitost ti dává
s grácií opustit TO
co v tvém životě
nemá dále setrvávat.
TADY a TEĎ
se rozhodni
změnit svůj životní směr
všechny síly
se k tobě nakloní
s pomocí a vřelostí
provedou tě
tvou životní zkušeností.
Jen vydržet
ten nátlak mysli
jenž
nemá pochopení pro změny
se snahou
udupat tvé kroky příští
.
.
Změna mysl zocelí.
Myšlenky proudí
BLABLABLA
v srdci se choulí
dušička
šeptá ti jemně
neposloucháš její volání
myšlenky
tě zcela omámí.
.
Nejsi myšlenka
nech jí být
sama odejde
lépe se ti
bude žít.
V zátoce
z červánků
přejíždíš mi prsty
po spánku
níž a níž
probudíš ve mě vášeň
horkou
jako vodní lázeň.
Hořím touhou po tvých rtech
Měsíc hltá vodní břeh.
Ztrácím se
ve tvých jasných očích
pro tuto noc
mi to dvakrát stačí.
Mám mnoho času
navzdory spěchu
výkonné společnosti
hledající štěstí vně
mobil
lázně
nové střevíce?
....
NÉ, díky
uvnitř sebe mám
VŠE.
Propojení v jednom zdroji
volíme si kroky
vědomě či nevědomě
žijeme své životy.
Ať se děje
co se děje
je konec
veškeré beznaděje
zásadou je KLID
blažený
duše svit.
S hlavou ve Vesmíru
srdcem v přírodě
nejcennější komoditou
je harmonie
Božská symfonie.
Berme si příklad z přírody
té moudré mladé dámy
stejně se všichni sejdeme
u nebeské brány.
Hvězdná víla
křídly mává
lásku nám všem dává
esenci
každé bytosti
bez nadvlády ega
směřujeme k plnosti.
Uvnitřni se
v místě
kde bije tvé srdce
tam plamínek vědomí plane
plamínek TEBE
čisté lásky
slova jsou zbytečná
mysl utichá.
Jsem žena
jedné tváře
mám recept
na slastné tváře
mám recept
na pokojné dny.
...
Ty ho máš taky
své otěže odepni
záleží na tobě
jak každý den
DOPADNE.
Život je prostý
nebuď na sebe sprostý
NEJSI
Mysl
Emoce
ani fyzický kostým.
.....
JSI
čisté vědomí
pozorovatel dění
vše okolo
je pouze snění.
Ve tvém srdci
bdí Ti liška
schoulená je do klubíčka.
Doufá
že ji probudíš
jemně po zrzavé srsti pohladíš.
Je chytrá
avšak není lstivá
důmyslně tvé srdce hlídá.
Bezpečnost jí není cizí
predátora jasně vidí
proto
zkus alespoň na chvilku
najít v čase vteřinku
v útrobách jejího rusého kožíšku
objevit bohatství
citová chudoba
tvé srdeční brány opustí.
Zkušenosti sbíráme
z příběhů psaných časy
veškeré boly zahojí
armáda spásy
se sídlem ve vesmíru
hleďme
na naší tvořivou sílu
kterou v sobě máme
avšak
oči před ní
zavíráme.
....
Má to tak být
třeba jednou najdeme
k této komnatě klíč.
NÁDECH
VÝDECH
odpouštím sobě.
NÁDECH
VÝDECH
odpouštím tobě.
NÁDECH
VÝDECH
odpouštím všem.
NÁDECH
VÝDECH
miluji se.
NÁDECH
VÝDECH
miluji Tě.
Jsem kapkou v moři
na vlnách surfuji
svou duhu následuji
je v barvě čaker
v ZELENÉ
nacházím svůj záměr.
Mám ráda vůni
rozkvetlé louky
toulky
a zpívající říční valounky.
....
Silný náboj
ze Slunce
kůže slastně zhnědne
duše uvnitř
tichounce
verše skládá slibné.
Nehledě na pohlaví
žena nebo muž
odlož svůj nůž
odlož tu chladnou čepel
se kterou
podřezáváš si větev
odhoď tu chladnou hlavu
postav si ze života bránu
bránu do NEBE
NA ZEMI .....
Mužský a ženský svět
se prolínají
v jedno pole vědomí
těla jsou součástí
tohoto spojení.
Hodnotíme druhé
ze svého niterného světa
když ti někdo
nepřeje štěstí
NECH HO BÝT
jeho slova
pro tebe nemají říz.
Čistotu mysli
okus všemi smysly
nasaj vůni rozkvetlé louky
jarní květy konvalinky
v tichosti pohleď
na tu krásu
v přítomnosti
najdeš spásu.
Slunce zář
nastavuji ti svou tvář
zbav mě
STUDU
STRACHU
KLAMNÝCH PŘEDSTAV
prosviť všechny kouty
mých temných skal
srdce náhle zjihne
pouze TOBĚ
pouze SOBĚ
se odevzdám.
Jsme vesmírné bytosti
vesmírná vědomí
která žijí
v těchto tělech
v zapomnění.
Jsme úžasné bytosti
plné lásky
přitom
žijeme životy
plné zášti.
Jsme úžasné bytosti
plné lásky
přestaňme žít životy
plné zášti.
Co je cílem života?
Vnitřní klid
z něhož tkví jistota.
Jistota
že k tobě přijde pouze to dobré
Mysl říká:
Ach, jak bláhové, to není možné.
Když přestaneš vnímat
NAŠEPTÁVAČE
který ve všem vidí
jenom problém
......
vyhrál jsi v loterii
probudil ses ze sna
tohoto každodenního světa.
Ať tvá situace
vypadá
jako ta nejčernější TMA
VĚŘ
že DEN zase přijde
Slunce nad tvou hlavou
opět vyjde
TMA zůstane
pouze v tvých vzpomínkách
nemaje nad tebou vládu
najdeš svou vlastní
ROVNOVÁHU.
Na této planetě
připadám si jako mimozemšťan
avšak
je nás tu víc
KTEŘÍ
nezapadají do škatulek
a jim podobných tabulek.
Když se moc snažíš
spíše životu bráníš
aby ti dal to nejlepší
to nejlepší pro tebe
život plyne
zvol si ty nejlepší chvíle
HARMONIE.
Vůně lesa
povznese tě
nad všechny tvoje těžkosti
uvolni se
nadechni se
rozpouštíš se v lehkosti.
Noc i den
v jejím srdci "džemuje"
je ponořená ve svém středu
obklopena souhrou vjemů
její život plyne
v dokonalém sledu.
Uprostřed přírodních krás
vnímá svůj vnitřní jas
zpěv ptáků
a vůně rozkvetlých máků
líbají její smysly
je k nebi blíž
než si myslí.
Hledáme to pravé
spirituální a drahé
vně je mnoho podnětů
které nás okrádají
o svou vlastní identitu.
O identitu
BEZ mysli
BEZ chtění
BEZ přílišného lpění.
Co nám zbyde?
Čisté Já
radostného probuzení.
Děláš si starosti
co si o tobě druzí myslí
musíš se zalíbit
být na sebe přísný.
Co si myslí druzí
není tvoje starost
je to jejich pohled na svět
TY si tvoř
pouze radost.
Jsme lidské bytosti
nikoliv člověk
plný mocichtivosti.
🌿🌿🌿🌿🌿🌿
Jsme lidské bytosti.
s ohromnou mocí
soucit je naší zbrojnicí
bez BOJE
CHTĚNÍ po moci
přírodě můžeme
nejlépe pomoci.
Lesklé pozlátko
z kostí a kůže
svým sexappealem
muže zmůže
ONA
si toho málo cenní
neshledává v tom
žádné jmění.
Jmění ukrývá
před zraky okolí
za jasu
VĚDOMÍ
sama před sebou
se pokloní.
/ONA je vědomím/
Hýčkáme si
spletité příběhy
kterých se chytáme
jako pavouk sítě
do minulosti stále hledíme
v budoucnosti jistotu nevidíme.
Minulost i budoucnost
je po čertovsky klamná
PŘEŽÍVAJÍCÍ
pouze v našich hlavách.
Na vlakovém nádraží
potkali se naše oči
tvůj pohled mi sděluje
co naše duše
v neviditelném světě spojuje.
Hrdě kráčíš směrem ke mně
jemným hlasem
podobající se
šepotu motýlích křídel
Oslovíš mě stylem
"Děvče, pojďme pobýt chvilku s vínem."
Sklenička
Dvě
V jedné místní vinárně
šarmem poety
balíš mě do sloky
O lásce a něze
cítím se vskutku naze
v naší posteli
líbáš mi víčka
vyprávíš mi
jak se ti před lety
červenala líčka.
POJĎ
osamělý
přikryji tě svou peřinou
z mechu a kapradí
s láskou se k tobě nakloním
do ucha ti zašeptám
TY PŘECI NEJSI SÁM.
Jsi lehká bytost
ze třpytivé formy
nevěř lidem
co lžou ti
o světě kolem tebe
sundej kříž
co na zádech tě zebe
nech ho lidem
kteří neumí být
KLIDEM.
Matka ZEMĚ naříká
že jí málo laskáme
mnoho jí bereme
a málo dáváme.
Nic NEVÍM
nemám pod kontrolou
vnější dění
EGO
mi stále něco káže
kontroluje
hodnotí
nezdravě se váže
hlavně
se bere hrozně VÁŽNĚ.
Nalijme si spolu sklenku
z průzračně čiré tekutiny
jako hvězdný prach.
....
Ukliď v sobě strach
podněcuje v tobě nenávist a zášť
z neúspěchu
ve spěchu
chytáš se sklenky.
.....
Hvězdný prach
smývá z tebe strach
svět jasnější
se ti teď zdá.
Zdá se ti sen
o osobní transformaci
od mysli
k ZENU
po probuzení vnímáš
svou vlastní proměnu.
....
Roztáhni křídla
popadni dech
LEŤ.